Modrozelená infrastruktura. Pro spoustu lidí jde stále o spíše neznámý abstraktní pojem. Při plánování udržitelných čtvrtí se však jedná o naprosto zásadní termín, což můžeme vztáhnout i na Chytré Líchy. Modrozelená infrastruktura zjednodušeně znamená vzájemnou symbiózu vody a zeleně, díky které se obě složky navzájem podporují. Ve finále to znamená co nejefektivnější využití vody a de facto vpuštění zeleně do dané lokality.
Základem hospodaření s dešťovými vodami je zachování jejich stejných přírůstků a úbytků, jako kdyby území ještě nebylo obydlené. K tomu slouží v ideálním případě takzvaný decentrální způsob odvodnění. Znamená to, že dešťová voda není odváděna kanalizací bez užitku pryč mimo lokalitu (jako tomu zpravidla bývá ve městech), ale naopak se s ní dále hospodaří právě v místě spadlých srážek. V našem případě tedy přímo ve čtvrti Chytré Líchy.
K co nejefektivnějšímu hospodaření s vodou pomáhají prvky takzvané modrozelené infrastruktury. Jedná se o systém, který umožňuje pomocí správného hospodaření s vodou a dostatečné vegetace maximální rozvoj obou složek. Ty totiž fungují ve vzájemné harmonii. Obecně můžeme říct, že úkolem modrozelené infrastruktury je mimo jiné chránit území proti záplavám, přehřívání, prašnosti či hluku, a to snížením povrchového odtoku v místě, kam srážková voda dopadne. Zároveň to znamená i vytváření takových podmínek pro sídelní zeleň, aby ji bylo možné využít ke zmírňování sucha či přehřívání staveb. Konkrétněji klíčové přínosy modrozelené infrastruktury demonstruje schéma níže:
Díky systému modrozelené infrastruktury je tak možné i v obydlené oblasti dosáhnout z hlediska hospodaření s vodou podobných výsledků jako v přírodních podmínkách. Znamená to:
- vypaření 40 % srážek do ovzduší
- vsáknutí 50 % srážek
- odtok pouhých 10 % srážek po povrchu do vodních toků
A jakými konkrétními prvky toho lze v Chytrých Líchách dosáhnout i s ohledem na to, že je tato lokalita bezodtokovým územím? Plánujeme například v co největší míře zachovat nezpevněné plochy, a naopak minimalizovat ty nepropustné. Sem se řadí například silnice. Obslužné komunikace chceme proto realizovat jako obytné zóny se sdruženým pohybem automobilů, chodců a cyklistů o minimální šířce.
Parkovací stání pro automobily by pak měla být na propustných površích, jako jsou zatravňovací dlažby či štěrkový trávník. Zároveň by měla být zastíněna vzrostlými stromy proti přehřívání. Právě využití stromů by mělo být v celé lokalitě velmi hojné, platí totiž za nejdokonalejší přírodní složkou pro zajištění příznivého obytného prostředí ve městě. Pro nezpevněné plochy pak bude nejčastěji využito trávníků, které jsou nejefektivnějším řešením pro zajištění vsakování dostatečného množství vody.
Prvky modrozelené infrastruktury bude využito i u samotné zástavby. Pro zajištění toho, aby voda ze srážek neodtekla mimo území, slouží v tomto směru nejlépe zelené fasády a střechy. Hlavní předností zelených fasád je jejich chladící účinek a produkce kyslíku. V případě střech bude možné v Chytrých Líchách využít jak zelené střechy ploché, tak šikmé. Obě varianty zadržují dešťovou vodu a zpomalují její odtok, zároveň srážkovou vodu částečně čistí.
Součástí řešení je také maximální využití vody přítomné v samotné čtvrti Chytré Líchy. Jedná se zejména o podzemní vody, kterými bude zavlažována zeleň. Zároveň plánujeme využít možnosti přirozené akumulace vody v podzemí k minimalizaci objemů na skladování. Zkrátka část vody se bude vsakovat do země, odkud bude možné ji díky čistícím mechanismům vegetace opět využít. Platit to bude i pro šedé vody, které je možné ve finále použít na závlahu zeleně. Díky tomu tak lze nahradit až polovinu pitné vody těmi podzemními a snížit tak nejen celkové náklady na vodu, ale i finální uhlíkovou stopu.
Mezi prvky modrozelené infrastruktury pak patří také vsakovací a retenční objekty – například průlehy, dešťové záhony, retenční nádrže nebo otevřené rýny i kanály. I na tyto je při plánování čtvrti Chytré Líchy myšleno. Konkrétní řešení nicméně bude vycházet až ze samotného urbanistického a architektonického návrhu, který bude znám na jaře. Je nicméně velmi pravděpodobné, že pro co nejefektivnější hospodaření s dešťovou vodou bude zvolena některá z kombinací výše zmíněných prvků modrozelené infrastruktury.